Tento „Dražební řád“ stanoví organizaci a průběh dražby movitých věcí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem LL.M, při provádění exekucí podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád (dále jen e.ř.).
Dle ust. § 69 e.ř. se na provádění exekuce prodejem movitých věcí použijí přiměřeně ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
Dle ust. § 28 e.ř. se úkony exekutora považují za úkony soudu.

Předmět dražby je specifikován v „Dražební vyhlášce“, která se zveřejňuje doručením orgánu obce, v jejímž obvodu se dražba koná a v jejímž obvodu má povinný své bydliště, vyvěšením na úřední desce exekutora, zveřejněním na webových stránkách exekutora, popř. i jiným vhodným způsobem podle okolností případu.
Dražební vyhláška obsahuje kromě specifikace předmětu dražby, rozhodné ceny a nejnižšího podání a organizačních údajů ohledně termínu a místa konání prohlídky dražených věcí a vlastní dražby, též poučení pro vydražitele a pro osoby, jejichž vlastnické právo by mohlo být dražbou dotčeno. Jsou-li z důvodu efektivity a hospodárnosti řízení nařízeny dražby v několika exekučních řízeních na stejný termín, oznámí exekutor tuto skutečnost zpravidla vydáním zjednodušeného a souhrnného „oznámení o dražbě movitých věcí“, ve kterém jsou uvedeny všechny movité věci, jež mají být v uvedený termín draženy. Tuto vyhlášku zpravidla exekutor zveřejní pouze na své úřední desce a na webových stránkách, dále ji neformálně zašle všem zájemcům, kteří o doručování dražebních vyhlášek požádali.
O zařazení movité věci do dražby rozhoduje exekutor. Uhradí-li povinný nejpozději do okamžiku zahájení dražby vymáhanou pohledávku včetně příslušenství a nákladů řízení, dražba v tomto řízení se nekoná a sepsané věci se vydají povinnému. Dražba jednotlivých movitých věcí rovněž nebude provedena, jsou-li pro to jiné důvody organizačního nebo technického charakteru. O neprovedení dražby rozhoduje exekutor opatřením, proti kterému není odvolání přípustné.
Na zařazení movité věci do dražby ani na provedení dražby není právní nárok.

Dražby se může zúčastnit fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům. Jménem právnické osoby jedná její statutární orgán. Účastník dražby (dále jen dražitel) je povinen prokázat se platným průkazem totožnosti, v případě obchodních společností i aktuálním výpisem z obchodního rejstříku. Jedná-li někdo za dražitele na základě plné moci, je povinen se prokázat platným průkazem totožnosti a příslušnou plnou mocí, kde podpis zmocnitele je úředně ověřen.
Účast na dražbě není podmíněna složením dražební jistoty, pokud rozhodná cena nepřevyšuje částku odpovídající ekvivalentu 45.000,00 EUR. Od účastníků dražby není vybíráno vstupné.
Soudní exekutor, jeho zaměstnanci, povinný, manžel povinného a obmeškalý vydražitel nesmějí dražit. Obmeškalý vydražitel je ten, který vydražil věc v předchozí dražbě a na místě nezaplatil nejvyšší podání. Jeho účast je vyloučena jen ohledně té věci, kterou nezaplatil.
Dražitelé se zapisují do seznamu účastníků dražby (prezenční listiny) a každému je přiděleno dražební číslo. Do prezenční listiny se zapíše jméno a příjmení (obchodní firma) dražitele, jeho rodné číslo (IČ) a bydliště (sídlo). Správnost zapsaných údajů dražitel stvrdí svým podpisem.
Zúčastnit se dražby věci, pro jejíž držení je nutné právním předpisem stanovené oprávnění (např. oprávnění držet zbraň), může jen ten, kdo je držitelem takového oprávnění. Vykonavatel je oprávněn tuto skutečnost ověřit před zahájením dražby tím, že vyzve dražitele k předložení příslušného oprávnění.
Dražitelé ani ostatní osoby přítomné na dražebním jednání (veřejnost) nesmějí činit žádné kroky k tomu, aby mařili či jakýmkoliv způsobem ovlivňovali průběh dražby. Jsou povinni dbát pokynů soudního exekutora či jím pověřených zaměstnanců, včetně prokázání totožnosti, a zdržet se všeho, čím by byl narušen klid a důstojnost dražby.
Ten, kdo by opakovaně závažným způsobem rušil dražbu nebo se opakovaně při dražbě k soudnímu exekutorovi či k vykonavateli choval urážlivě nebo soudního exekutora či vykonavatele znevažoval nebo kdo by opakovaně dražbu mařil, dopustil by se trestného činu pohrdání soudem dle ust. 336 trestního zákona, za který lze uložit trest odnětí svobody až na dvě léta nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Dražba se koná zpravidla v sídle exekutora nebo na jiném vhodném místě. Dražbu lze rovněž vykonat v místě, kde byly movité věci sepsány (v bytě, sídle, provozovně povinného), je-li to s ohledem na charakter věcí či hospodárnost řízení účelné.
Místo (místnost), kde se dražba koná, je opatřeno označením exekutorského úřadu se státním znakem, neboť v něm probíhá úřední výkon rozhodnutí. Dražitelům je vždy k dispozici dražební řád a dražební vyhlášky všech probíhajících dražeb.
Soudní exekutor dohlíží na průběh dražby, na činnost zaměstnance pověřeného provedením dražby (dále jen vykonavatele) a na to, aby dražba probíhala v souladu s právními předpisy a tímto dražebním řádem. Soudní exekutor, popř. vykonavatel, rovněž rozhoduje o tom, zda je možno v průběhu dražby pořizovat obrazové či zvukové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy.

Dražbu řídí a provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Před zahájením dražby poučí vykonavatel přítomné osoby, že věci dané do dražby se prodávají jen za hotové peníze a že nejvyšší podání je třeba zaplatit ihned. Vykonavatel seznámí přítomné též s pořadím, v jakém se budou jednotlivé věci dražit. Při dražbě se věci vyvolávají jednotlivě, nebo po skupinách, jestliže se prodává větší množství věcí téhož druhu. Po vyvolání věci vykonavatel oznámí rozhodnou cenu a nejnižší podání.
Podání je nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši alespoň stanoveného nejnižšího podání. Další podání musí převyšovat podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz. Nabídka musí být učiněna ústně a zvednutím přiděleného čísla, podání je perfektní až ústní nabídkou. Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena cenovými předpisy.
Při dražbě mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50,00 Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolávací cena je nižší než 100,00 Kč, kdy dražitelé mohou zvyšovat podání nejméně o 10,00 Kč. V případě dražby hodnotnějších movitých věcí nebo souborů movitých věcí soudní exekutor v dražební vyhlášce stanoví výši minimálního příhozu individuálně. Dražba pokračuje, pokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.
Vykonavatel udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů ve stejný okamžik stejné podání tak, že není možno zjistit, kdo z nich toto podání učinil jako první, a nebylo-li učiněno podání vyšší, rozhodne vykonavatel losem, komu má příklep udělit. Losování spočívá v tom, že bude na lístek napsáno „Vydraženo“ a do neprůhledného sáčku se vloží tento lístek spolu s lístky čistými (jejich celkový počet se rovná počtu účastníků stejného nejvyššího podání), poté účastníci jednotlivě tahají lístky ze sáčku (nedohodnou-li se, tak v pořadí jejich dražebních čísel od nejnižšího) a tomu, kdo vytáhne lístek s označením „Vydraženo“, udělí vykonavatel příklep.
Je-li některý z účastníků dražby spoluvlastníkem předmětu dražby a učiní-li podání ve stejné výši jako nevyšší podání, udělí vykonavatel příklep jemu. Je-li těchto účastníků dražby (spoluvlastníků) více, udělí vykonavatel příklep tomu, jehož spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických podílů rozhodne vykonavatel losem (popsaným výše) o tom, komu z těchto spoluvlastníků příklep udělí.
Byla-li dražba skončena, protože výtěžek dosud prodaných věcí pokryje vymáhanou pohledávku včetně příslušenství a nákladů řízení, odevzdají se neprodané věci povinnému, nebo jiné osobě, která je oprávněna je přijmout.

Tomu, kdo hrubě ztěžuje průběh dražby tím, že neuposlechne pokynu soudního exekutora či vykonavatele, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může soudní exekutor uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000,00 Kč. Uloženou pořádkovou pokutu může soudní exekutor dodatečně, a to i po skončení dražby, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Pořádkové pokuty připadají státu.
Toho, kdo hrubě ruší pořádek a průběh dražby, může soudní exekutor či vykonavatel vykázat z místa, kde se dražba koná. Je-li vykázán účastník (oprávněný, povinný), může být jednáno dále v jeho nepřítomnosti.
Pokud by někdo z přítomných účastníků zmařil průběh dražby např. tím, že by dražební jednání muselo být pro jeho chování přerušeno či zrušeno, odpovídá za škodu takto vzniklou nejen soudnímu exekutorovi, ale i ostatním účastníkům dražby a dotčeným účastníkům exekučního řízení.
Pokud to okolnosti dražby vyžadují, může vykonavatel k zajištění své bezpečnosti a klidného průběhu dražby požádat o součinnost Policii ČR, městskou policii, popř. soukromou bezpečnostní agenturu.

Vydražitel je povinen nejvyšší podání uhradit v hotovosti bezprostředně po skončení dražby a vydraženou věc převzít. Tím okamžikem na něj přechází vlastnické právo k vydražené věci.
Pokud dosažené nejvyšší podání překročí částku ve výši ekvivalentu 15.000 EUR, musí vydražitel zaplatit nejvyšší podání bezhotovostním převodem na bankovní účet úschov soudního exekutora do 7-mi kalendářních dnů ode dne konání dražby; v tomto případě bude vydražená movitá věc vydražiteli vydána do 2 pracovních dnů ode dne připsání vydražené částky na účet úschov soudního exekutora.
Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel. Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází na vydražitele dnem předání předmětu dražby, týž den přechází na vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem dražby. Je-

li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.
Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci.

Pokud o to vydražitel požádá, vydá mu vykonavatel Potvrzení o nabytí vlastnictví, které si vydražitel může převzít do patnácti dnů od provedení dražby v sídle soudního exekutora. V potvrzení se uvede kromě předmětu dražby i cena, za kterou byla věc vydražena, a příslušná sazba daně z přidané hodnoty včetně jejího vyčíslení.

Po ukončení dražby sepíše vykonavatel Protokol o dražbě. V něm uvede: a) které věci byly vyvolány a pod jakými běžnými čísly jsou uvedeny v soupise, b) jaká byla odhadní cena jednotlivých věcí a jaká byla nejnižší podání, c) jakého nejvyššího podání za jednotlivé věci bylo dosaženo a kdo byl jejich vydražitelem, včetně jeho jména a rodného čísla, u právnických osob název, sídlo a IČ (postačí odkaz na prezenční listinu s uvedením pořadového čísla vydražitele), d) které ze zapsaných věcí nebyly prodány a jak s nimi bylo naloženo.Vydražitelé protokol nepodepisují. Jednotlivá podání se v protokole neuvádějí. Veškerá práva a povinnosti účastníků dražby i dalších osob, které budou na dražbě přítomny, či jejichž práva budou provedením dražby dotčena, v tomto Dražebním řádu neuvedená, se řídí příslušnými ustanoveními e.ř., a dále přiměřeně ustanoveními o.s.ř., které upravují výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a Instrukce MS ČR č.j. 1360/95-OOD ze dne 21.8.1996, kterou se vydává Řád pro soudní vykonavatele.

Dne 14. 03. 2011 ve Frýdku – Místku

Mgr. Jaroslav Kocinec LL.M
Exekutorský úřad Frýdek-Místek